čtvrtek 25. února 2016

Ondra



Ondra
     Kdybych měla Ondru charakterizovat jedinou stručnou větou, napsala bych, že je to mladý sympatický sportovec s úžasným smyslem pro humor. Ačkoli nevidí, je neskutečně akční a z jeho optimismu bychom si všichni mohli vzít příklad. Kromě toho se aktivně zapojuje do kampaně Světlo pro svět a věnuje se i dalším bohulibým aktivitám. 
     Zdravotní problémy měl Ondra vlastně už od narození. Porod byl předčasný, přišel na svět už v sedmém měsíci, a tudíž musel okamžitě do inkubátoru. To se bohužel značně podepsalo na jeho zdraví – na jedno oko neviděl vůbec, u druhého se do budoucna předpokládaly komplikace a k tomu všemu ještě špatně slyšel. Do svých 18-ti let však fungoval relativně normálně. Chodil do školy, hrál si s kamarády, sportoval. Pak se mu ovšem odchlípla sítnice na zdravém oku, a přestože podstoupil řadu operací, o zrak postupně přicházel. Dopadlo to tak, že ve svých dvaceti letech dokázal rozlišit pouze světlo a tmu. Nějakou dobu trvalo, než se s tímto faktem vyrovnal, pak se ale opět začal zapojovat do dění kolem sebe. Velkým povzbuzením pro něj byly kurzy pro nevidomé, kterých se začal pravidelně účastnit a také jeho nový parťák, vodicí pes Black.
      Ondrův život dostal nový rozměr. Rozhodl se, že se i přes ztrátu zraku bude dál věnovat svým dlouholetým koníčkům a to naplno. Domluvil si soukromý kurz o bonsajích, přihlásil se do hudebky, aby zdokonalil svou hru na kytaru a dokonce se i vrátil k práci v zahradnictví. Přičemž, jak sám říká, začal preferovat kvalitu před kvantitou. Jistých změn doznalo i jeho vnímání mezilidských vztahů. Rád poznává nové lidi a rozšiřuje si obzory ve všech směrech.
      Důležitý mezník v jeho životě nastal na jaře roku 2015, kdy se navzdory svému vážnému handicapu, vrátil ke sportu. Se svým čtyřnohým kamarádem začal pravidelně běhat. O několik měsíců později se poprvé zúčastnil běžeckých závodů a to na trati dlouhé 10 km. Následovaly další závody, delší tratě i lepší časy. V zimě bez váhání vyměnil tenisky za běžky, aby si vyzkoušel jeden ze závodů vyhlášené Jizerské padesátky. V současnosti se věnuje sportu téměř každý den. A bere to nejen jako jeden ze způsobů seberealizace, ale také jako možnost pomáhat druhým.
     A jeho sen? Na poli sportovním je to jistě účast na prestižních mezinárodních soutěžích. První z nich je maraton na Velké čínské zdi, kam se chystá už v květnu 2016. Jedná se o jeden z nejnáročnějších světových maratonů, neboť závodníci musí zdolávat extrémní výškové rozdíly a navíc vyběhnout přes 5000 strmých schodů. Dalším velkým cílem je účast na paralympiádě v Tokiu v roce 2020. Sportovní úspěchy v Ondrově podání nejsou jen cestou k překonání sebe sama, ale také prostředkem, jak ostatním otevřít oči. Jeho cílem je motivovat lidi, aby šli za svými sny a svými cíly. Snaží se ukázat, že když něco opravdu chcete, dokážete to.